Své dotazy, týkající se bydlení (a to i z právní oblasti), zahrady, dílenského vybavení nebo nejr�zn�jších výtvarných �i textilních technik posílejte na adresu: praktik@pvsp.cz, nebo poštou na adresu redakce (Praktik, P.O.Box 72, 186 00 Praha 8). Delší dotazy krátíme, jejich obsah tím však nem�níme. Dotazy a odpov�di jsou pravideln� zve�ej�ovány v ka�dém �ísle �asopisu Praktik.

Jak chránit ptáky p�ed ko�kami

„Na zahradu se vrátilo te� po zim� mnoho pták� a cht�jí u nás také zahnízdit. Po lo�ských zkušenostech se ale bojím, �e je zase ohrozí ko�ky. Jak mohu ú�inn� bránit pta�í budku nebo v zim� krmítka p�ed t�mito šelmami?“

Na mnoha zahradách je vid�t v sou�asnosti krmítka pro ptá�ky i pta�í budky. To je ur�it� dob�e, proto�e hnízdních dutin ve starých stromech v zahradách ubývá. Ani anglický trávník mnoho potravy pták�m nenabízí. Díky nainstalovaným krmítk�m a budkám se tak m��eme t�šit z pohledu na poskakující a prozp�vující ptáky.

Bohu�el na v�tšin� zahrad není nouze o ko�ky, a� u� domácí nebo polodivoké. A ko�ky jsou nejen velmi zdatnými lovci malých ptá�at, ale doká�ou dob�e chytit i dosp�lé ptáky na krmítku nebo p�i krmení mlá�at v budce. Mnoho majitel� ko�ek tak �eší problém, jak „p�emluvit“ svojí ko�ku, aby ptáky nelovila. To je však tém�� nemo�né, a proto nezbývá nic jiného ne� ptáky chránit.

Není to našt�stí tak t�ké, jak se zdá. Na �eském trhu se jako novinka nabízí ochrana budek a krmítek proti ko�kám. Tento systém se dá snadno a dob�e pou�ít - kolem kmenu navlékneme zábranu z jednotlivých drát�ných díl�, která brání ko�kám vylézt nad ní. Ka�dý díl �et�zu je na koncích chrán�n plastovým chráni�em, tak�e nehrozí ani poran�ní ko�ky, pokud by se sna�ila ochranu p�ekonat. )

Zdroj: Zelená domácnost - Inreko

Více se dozvíte v �asopise Praktik 5/2011

Chladni�ka v chodb�

„Koupili jsme si krásnou a pom�rn� drahou ledni�ku, kterou jsme na chalup�, kam jezdíme skoro ka�dý víkend, umístili na chodb�. Je to p�íjemn�jší, nehyzdí hlavní místnost, kde je kuchy� i obývací prostor „ve d�ev�“, ale je p�íhodn� hned za dve�mi. Jen�e v lednu nám p�estala mrazit a všechny zásoby se zkazily. Opravá� ale prohlásil, �e tak je to v po�ádku, tém�� všechny ledni�ky se nyní vyráb�jí tak, �e fungují jen v teplé místnosti – m�lo by v ní být aspo� tak 15°C. Je to mo�né? To u� si do rekrea�ního objektu nekoupíme lednici, která by fungovala?“

Milan Koutný, Zlín

Ano, je to problém, o kterém v�tšinou lidi nev�dí. Ledni�ky – zejména kombinované s mrazákem – mají mít ozna�ení klimatické t�ídy, aby si alespo� informovaný �lov�k mohl p�i nákupu zvolit tu nejvhodn�jší. Ozna�ení vymezuje, pro jakou teplotu okolního prostoru je chladni�ka ur�ena. A kdy� se tato teplota p�ekro�í, sní�í se ú�innost ledni�ky z d�vodu pr�chodu tepla izolací. Kdy� se teplota sní�í, p�estane mrazák fungovat. Pokud ovšem výrobce uvádí více �ísel, znamená to, �e je jeho výrobek ur�en pro celkov� širší spektrum teplot.

Teploty t�íd:
SN 10 - 32 °C
N 16 - 32 °C
ST 18 - 38 °C
T 18 - 43 °C

Pro pou�ití v b�né domácnosti je nejvhodn�jší t�ída N - chladni�ka správn� pracuje p�i teplot� prost�edí od +16°C do +32°C. Nesmí být tedy umíst�na ve sklep�, v chladné chodb�, v nevytáp�ném dom� na podzim a v zim� apod. Pro pou�ití v chladn�jších prostorách se hodí více t�ída SN.

M��eme však ozna�it za pom�rn� vá�nou chybu, kdy� v návodech není jasn� uvedeno, p�i jakých teplotách výrobky fungují – zejména, kdy� v jiných sm�rech bývají návody a� nadmíru podrobné.

Praktik

Více se dozvíte v �asopise Praktik 3/2011

Marmoleum
 „Chci si dát na podlahu v obytné kuchyni n�jaký dobrý materiál a jeden známý mi velmi intenzivn� doporu�uje marmoleum. Proto�e ale pracuje ve firm�, kde s ním pracují, trochu se obávám, aby z jeho strany nešlo jen o jeho osobní zájem. V�bec nevím, co marmoleum je, nikdy jsem o n�m neslyšel. M��ete mi k tomu n�co �íci, o jaký materiál jde a jak se instaluje?“

Filip Koucký, Ostrava

Materiál marmoleum je vyráb�n ze sm�si obnovitelných surovin - nejd�le�it�jší slo�ku tvo�í ln�ný olej. Smícháním s prysky�icí, d�evitou mou�kou, vápencem a p�írodními pigmenty vzniká sm�s, která je pod vysokým tlakem lisována na jutovou textilii. Pod vrchní vrstvou marmolea je umíst�na vod�odolná, extrémn� hustá d�evovláknitá HDF deska opat�ená z rubu vrstvou korku. Marmoleum zajiš�uje p�irozenou antistati�nost, prach i špínu lze snadno a rychle odstátni. Na jeho povrchu nedochází k mno�ení bakterií, �ím� je nejvhodn�jší podlahovinou pro lidi trpící alergiemi nebo astmatickými obtí�emi.

Vyráb�jí se speciální podlahoviny, nap�. Marmoleum® click - ta je díky dvouvrstvé povrchové úprav� ješt� odoln�jší v��i ne�istotám a ot�ru. Kvalitní p�írodní pigmenty poskytují barevnou stálost, podlahovina navíc snadno dosahuje pokojové teploty, nestudí, zajiš�uje útulnost, pohodlí a pocit tepla.

Navíc i instalace je jednoduchá a �asov� nenáro�ná - lamely i �tverce se v pravém slova smyslu spojují „zakliknutím“. Pokládka se provádí bez lepení a díky novému patentovanému zámkovému sytému click bude pokládka ješt� snadn�jší a jednodušší. Marmoleum® click m��e být instalováno podklad, který je rovný, hladký, pevný, celistvý, �istý a trvale suchý. P�i zna�n� nerovném podkladu (nerovnosti 2 mm a více) je nutná dodate�ná p�íprava podkladu.

Více se dozvíte v �asopise Praktik 2/2011

Jak vy�istit studnu?

„Koupili jsme p�ed šesti lety starší domek a zrekonstruovali jsme si ho na moderní a p�íjemné bydlení. Te� nám ale poklesl trochu tlak v trubkách a máme pocit, �e voda ob�as zapáchá. Jak bychom m�li v�c �ešit, co obnáší eventuální vy�išt�ní studny?“

Ji�í D. z Frenštátu pod Radhošt�m

Studnu je skute�n� t�eba vy�istit – odborníci doporu�ují její �išt�ní nejmén� po p�ti letech, ale rad�ji v kratším intervalu. Nezávadná pitná voda je základem zdravého �ivota, proto je zapot�ebí v�novat pot�ebnou pozornost ochran� studny. V�tšina studní je p�i jarním tání nebo p�i p�ívalových deštích siln� bakteriáln� kontaminována deš�ovou a povrchovou vodou. Net�snosti v krytu studny umo��ují vnikání organických ne�istot (listí, v�tve, zemina, atd.), vniknutí a úhyn drobných �ivo�ich�.

P�i vyu�ívání kopaných studní se za n�kolik let obvykle na dn� vytvo�í nános - jemný kal, který je vytvo�en p�edevším z organických látek. Obsahuje �ástice okolní p�dy, �asy, plísn�, bakterie a slou�eniny vysrá�ené z n�kterých látek nap�. �elezo, mangan, které mohou ucpávat vstupní otvory do studny i výtla�né potrubí. Zhoršují senzorické vlastnosti vody (chu�, pach, barva) a negativn� ovliv�ují jímací schopnost studny.

Jaký je technologický postup �išt�ní studny podle norem vydaných hygienickou stanicí:
-  vypumpování vody kalovým �erpadlem
-  o�išt�ní st�n ve studni rý�ovým kartá�em nebo vysokotlakým mycím za�ízením
-  o�išt�ní trubek a koše
-  vybrání a odnos kal�, které jsou na dn� studny
-  vysypání dna filtra�ním št�rkem (vrstva cca 10-15 cm)
-  aplikace dezinfek�ního prost�edku.

Redakce Praktik

Více se dozvíte v �asopise Praktik 1/2011

Magnet na nerezu nedr�í

„Ráda si kupuji drát�ný program, jako dopln�k do koupelny a do kuchyn�. Ale po �ase mi n�které kousky z�ernaly. A nebyly ani o moc levn�jší ne�, ty co jsou po�ád p�kné. Jak mám poznat, co je nerez?“  
J. H., Dob�íš

Jistým vodítkem, �e kupuji skute�n� nerez, m��e být cena – kvalitní nerez p�íliš levn� nepo�ídíme. Skute�n� dobrým tipem je vzít si sebou na nákup magnet. K výrobku, který je z kvalitního materiálu, se magnet nep�ichytí. Pokud je tedy magnet ke zkoušenému materiálu p�itahován, jde podle odborník� nejspíš o magnetickou nerez, která obsahuje v�tší mno�ství uhlíku a ten bývá p�í�inou nevítané zm�ny vzhledu.

       Více se dozvíte v �asopisu Praktik 4/2010